Spolupráce mezi ženami je v českém a umělecko-historickém prostředím stále spojována s čímsi marginálním. Je synonymem nedůvěřivosti, nestability možná i pochybnosti. Účelem výstavy není představit autorky, které se ve své tvorbě zaměřují primárně na feministická témata či direktivně pracují s náměty ženství, i když bezpochyby se výstava dotýká problematiky genderu, jelikož u většiny autorek se gender promítá do jejich práce jako téma či východisko. Výstavnímu konceptu jde zejména o deskripci jejich individuálních osobností, které získávají na síle právě v momentu vzájemné feminní diskuze, spolupráce i konfrontace jejich artefaktů přímo ve výstavě. Výstava se taktéž dotkla diskutabilního pojmu “ženské umění”.

V rámci výstavního konceptu se představily autorky dvou generací. Mladší zastupovala Anna Wyrwová (*1997) a Jana Svobodová (*1995), starší prezentovala Tereza Štětinová (*1987) a Lenka Chánová (*1985). Vystavující umělkyně se neostýchají prezentovat svou křehkost a nejniternější pocity, které bezpochyby zapadají do ženských elementů. Proto autorky svými artefakty zprostředkovávají různé perspektivy ženské spolupráce, ovšem vždy je patrná jejich odlišná a originální myšlenková cesta pramenící z jedinečných životní stanovisek i příběhů. Umělecké výrazy jednotlivých autorek se zásadně liší výtvarnými médii i přístupy, ale mají navzájem i se 3Kurátorkami společný poetický projev, přítomného ženského ducha, cílevědomost, píli, cit pro detail a zejména uvědomělost síly v ženské kooperaci.

Vystavení umělci: Lenka Chánová, Jana Svobodová, Tereza Štětinová, Anna Wyrwová